Všichni se čas od času cítíme smutní a bez nálady. Někteří lidé však tyto pocity prožívají mnohem intenzivněji, po celé týdny, měsíce nebo roky. Často dokonce bez zjevné příčiny. Deprese je víc než jen špatná nálada – je to závažný stav, který ovlivňuje nejen duševní, ale i fyzické zdraví.
Deprese v číslech
Deprese je celosvětově rozšířené onemocnění, které postihuje odhadem 3,8 % populace, z toho 5,0 % dospělých a 5,7 % dospělých starších 60 let. V nejhorších případech může deprese vést až k sebevraždě. Každý rok zemře na celém světě více než 700 000 lidí v důsledku sebevraždy. Sebevražda je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí lidí ve věku 15-29 let.
Přestože je známa účinná léčba duševních poruch, více než 75 % lidí v zemích s nízkými a středními příjmy (kam patří i Slovensko) se neléčí. Mezi překážky bránící účinné péči patří nedostatek zdrojů, nedostatek vyškolených zdravotníků a společenské stigma spojené s duševními poruchami. V zemích na všech příjmových úrovních se diagnostika deprese opožďuje. Lidé, kteří trpí depresí, často nejsou správně diagnostikováni a ostatní, kteří touto poruchou netrpí, jsou příliš často nesprávně diagnostikováni a jsou jim zbytečně předepisována antidepresiva (podle WHO).
Přírodní antidepresiva
Doplněk stravy pro dobrou náladu a radost na každý den. Komplexní přírodní antidepresivum, které obsahuje směs účinných látek důležitých pro tvorbu serotoninu (hormonu štěstí). Při depresi pro zlepšení nálady. Nezpůsobuje nepříjemné vedlejší účinky, jako je deprese nebo naopak nadměrná mozková aktivita. Zvyšuje životní motivaci a energii.
✓ Buďte plní elánu.
✓ Stát se zcela klidným a vyrovnaným.
✓ Buďte připraveni překonat jakoukoli životní výzvu.
✓ Překypovat energií a dobrou náladou.
Příčiny deprese
Příčiny deprese jsou různé a často se na nich podílí kombinace genetických, biologických, environmentálních a psychologických faktorů. V následujících odstavcích se blíže podíváme na hlavní příčiny, které mohou vést k depresi.
Genetické predispozice
Výzkumy ukazují, že deprese může mít genetickou složku. Pokud má člověk v rodině příbuzné s depresí, je pravděpodobnější, že se s touto nemocí bude potýkat sám. Výzkum identifikoval několik genů, které by mohly být spojeny s vyšším rizikem deprese, ačkoli žádný konkrétní gen zodpovědný za depresi nebyl jednoznačně identifikován.
Biologické faktory
Ke vzniku deprese mohou přispívat také změny v chemickém složení mozku. Nerovnováha neurotransmiterů, jako je serotonin, dopamin a noradrenalin, je často spojována s depresivními stavy. Tyto chemické látky jsou zodpovědné za regulaci nálady, emocí a spánku a jejich nerovnováha může vést k příznakům deprese.
Faktory prostředí
Životní události, jako je ztráta blízkých osob, velké životní změny, dlouhodobý stres nebo trauma, mohou vyvolat depresi. Vyšší riziko vzniku deprese mají také lidé, kteří zažili fyzické, sexuální nebo citové zneužívání. Sociální izolace, nedostatek podpory a konflikty v osobních vztazích také zvyšují pravděpodobnost vzniku depresivních stavů.
Psychologické a osobnostní faktory
Lidé s určitými osobnostními charakteristikami, jako je nízké sebevědomí, pesimismus nebo obecná úzkostlivost, mohou být náchylnější k depresi. Vyšší riziko mohou mít také osoby, které mají tendenci být k sobě příliš kritické nebo mají sklon příliš analyzovat neúspěchy.
Fyzické zdraví
Mezi fyzickým zdravím a depresí existuje silná souvislost. Chronická onemocnění, jako jsou srdeční choroby, cukrovka, Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba a hormonální poruchy, mohou zvyšovat riziko deprese. Vyššímu riziku vzniku depresivních stavů čelí také lidé, kteří se nevěnují pravidelné fyzické aktivitě, mají nezdravé stravovací návyky nebo zneužívají alkohol a drogy.
Příznaky deprese
Základním příznakem depresivní poruchy je změna nálady, která se projevuje hlubokým, dlouhotrvajícím smutkem nebo ztrátou zájmu a potěšení z obvyklých věcí. Tato porucha je relativně trvalá a je spojena s dalšími příznaky depresivního syndromu – pesimistickými myšlenkami, poklesem energie a psychomotorickou retardací nebo agitovaností, poruchami spánku, změnami chuti k jídlu atd. 1
Deprese má mnoho příznaků a některé mohou být vyloženě bizarní. Přečtěte si článek: Příznaky deprese – máte je také?
Rozdělme si projevy deprese na drobné, mezi které patří především následující:
- Anhedonie
- Depersonalizace a derealizace
- Smutek
- Sebevražedné sklony
- Poruchy spánku
- Poruchy příjmu potravy
- Deprese bolest
- Tendence k samotářství
Anhedonie jako příznak deprese
Hlavním příznakem deprese, stejně jako mnoha dalších psychiatrických poruch, je anhedonie. Francouzský filozof a psycholog Théodule-Armand Ribot ji poprvé definoval před více než sto lety (1896) jako „neschopnost cítit radost“. Od té doby se chápání tohoto pojmu téměř nezměnilo. 2 Dnes anhedonie označuje snížený zájem o činnosti, které dříve byly příjemné, a také sníženou schopnost prožívat radost. Všichni máme v životě věci, které nám dělají radost, a je přirozené, že o ně časem ztrácíme zájem.
Anhedonie však tuto ztrátu dovádí do extrému – člověk se stále méně zajímá o mezilidské vztahy, nedokáže si užívat společenské situace a není schopen prožívat ani hmatové potěšení, jako je jídlo, dotek nebo sex. 3
Pokud vás anhedonie zajímá, určitě si přečtěte náš článek Anhedonie je tichý zabiják duše – příznaky, příčiny a léčba, ve kterém se o tomto zvláštním stavu dozvíte vše.
Depersonalizace nebo derealizace u deprese
Jedná se o projevy deprese, které mohou svědčit o nemoci jak společně, tak každý samostatně. Depersonalizačně-derealizační porucha nastává, když má člověk neustále nebo opakovaně pocit, že se dívá mimo své tělo, nebo má pocit, že věci kolem něj nejsou skutečné, případně obojí.
Čas od času všichni zažíváme pocit, že žijeme jako ve snu. Pokud se však tyto pocity objevují často nebo nikdy zcela nezmizí a narušují schopnost každodenního fungování, jedná se o depersonalizačně-realizační poruchu. Častěji se vyskytuje u lidí s traumatickými zážitky. 4
Pokud máte pocit, že se vás depersonalizace nebo derealizace týká, přečtěte si náš článek Depersonalizace a derealizace – příznaky, příčiny, léčba, který vám pomůže porozumět těmto nepříjemným duševním stavům.
Přírodní antidepresiva
Doplněk stravy pro dobrou náladu a radost na každý den. Komplexní přírodní antidepresivum, které obsahuje směs účinných látek důležitých pro tvorbu serotoninu (hormonu štěstí). Při depresi pro zlepšení nálady. Nezpůsobuje nepříjemné vedlejší účinky, jako je deprese nebo naopak nadměrná mozková aktivita. Zvyšuje životní motivaci a energii.
✓ Buďte plní elánu.
✓ Stát se zcela klidným a vyrovnaným.
✓ Buďte připraveni překonat jakoukoli životní výzvu.
✓ Překypovat energií a dobrou náladou.
Smutek je často hlavním příznakem deprese
Pocity smutku jsou nedílnou součástí deprese, ale neměly by se zaměňovat. Smutek je normální lidská emoce, kterou každý prožívá ve stresujících nebo chmurných chvílích. Pocity smutku nebo neštěstí v nás může zanechat mnoho životních událostí – ať už ztráta nebo nepřítomnost blízké osoby, rozvod, ztráta zaměstnání nebo příjmu, finanční problémy nebo problémy v domácnosti. Obvykle se však časem dostaví úleva a smutek pomine.
Pokud se tak nestane a smutná nálada se nakonec zhorší nebo trvá déle než dva týdny, je vhodné vyhledat odborníka na duševní zdraví nebo lékaře. 5
Sebevražedné sklony velmi časté příznaky deprese
Každý rok dojde přibližně k 500 dokonaným sebevraždám. 6 Na rozdíl od všeobecného přesvědčení však k sebevraždě zřídkakdy dojde hned poté, co někdo poprvé dostane sebevražedné myšlenky. Častěji se stává, že jedinec je v sebevražedných myšlenkách dlouhou dobu pasivní a teprve poté začne uvažovat o skutečném činu.
K sebevražedným pokusům tedy nedochází ve vzduchoprázdnu – jsou výsledkem sebevražedných myšlenek, kterým se také říká ideace nebo tendence. Ty se pohybují v širokém spektru – od aktivního plánování sebevraždy až po snění o vlastní smrti. Pasivní sebevražedné myšlenky se často neberou vážně, ale jsou vážným varovným signálem, který by se nikdy neměl ignorovat. 7
Pokud se u vás nebo u vašeho blízkého projevují sebevražedné tendence, neváhejte se obrátit na linku důvěry IPčko na tomto odkazu nebo na jakoukoli jinou pomoc. Výhodou IPčka je, že umožňuje řešit problémy anonymně prostřednictvím chatu, což snižuje bariéry v přístupu k pomoci na minimum.
„Deprese může přerůst v závažné onemocnění. Neberte ji proto na lehkou váhu. “
Poruchy spánku mohou být příznakem deprese
Deprese a spánek spolu úzce souvisejí – téměř všichni lidé s depresí mají také problémy se spánkem. Někdy je těžké rozlišit, co bylo dřív – protože v případě deprese a spánku jde o oboustranný vztah. To znamená, že špatný spánek může přispět k rozvoji deprese a deprese zase zvyšuje pravděpodobnost problémů se spánkem.
Nejčastějšími poruchami spánku u deprese jsou nespavost (vyskytuje se přibližně u 75 % dospělých s depresí), hypersomnie (nadměrná spavost) (15 %) a obstrukční spánková apnoe (20 %). 8
Poruchy příjmu potravy (přejídání, nechutenství) při depresi
Deprese je náročné onemocnění, takže je pochopitelné, že lidé, kteří s ní bojují, hledají různé způsoby, jak se s ní vyrovnat. V některých případech jsou těmito „berličkami“ poruchy přejídání se, které spočívají v omezování se nebo naopak přejídání. 9 Výzkumy ukazují, že 32-39 % lidí s mentální anorexií, 36-50 % lidí s mentální bulimií a 33 % lidí s poruchou příjmu potravy má zároveň diagnostikovanou velkou depresivní poruchu. 10
Nepřiměřená bolest může znamenat depresi
Zraněné tělo a trpící mysl často vyžadují stejnou léčbu. Bolest, zejména chronická, ovlivňuje myšlení, náladu a chování a může vést k izolaci, nehybnosti a závislosti na lécích. Vztah mezi depresí a bolestí je oboustranný: lidé s chronickou bolestí mají v průměru třikrát vyšší riziko vzniku psychiatrických příznaků a lidé s depresí mají třikrát vyšší riziko vzniku chronické bolesti. 11
Osamělost a izolace jako příznak deprese
Člověk s depresí se snadno dostane do izolace. Příčinou jsou pocity smutku, beznaděje, studu, únavy nebo apatie. Už jen vstát ráno z postele je problém, natož komunikovat s ostatními lidmi. Pak přichází nutkání stáhnout se do sebe, uzavřít se a izolovat se. Tato izolace však depresi jen podporuje a prohlubuje. 12
Léčba deprese
S depresí přichází pocit, že z temného stínu není cesty ven. I ty nejtěžší deprese však lze léčit. Pokud vám tedy deprese brání žít život podle vašich představ, neváhejte vyhledat pomoc. Existuje mnoho různých možností léčby, od terapie přes léky až po změnu životního stylu. Samozřejmě neexistuje žádná „univerzální“ léčba deprese. Co funguje u jednoho člověka, nemusí fungovat u jiného. 13
K léčbě deprese máme obvykle tyto možnosti:
- Léky na depresi: při těžší depresi je nutné sáhnout po lécích na předpis, které předepisuje lékař. Mohou to být SSRI, jako je Cypralex (Escitalopram), nebo návykové, ale okamžitě účinné depresivní benzodiazepiny, jako je Xanax (Alprazolam).
- Psychoterapie: Psychoterapii může poskytnout psychiatr nebo psycholog. Existují různé přístupy, ale nejčastěji se používá KBT – kognitivně behaviorální terapie.
- Přírodní antidepresiva: Jedná se o bylinné extrakty nebo kombinované jednoúčelové doplňky stravy, které fungují na jiném principu než konvenční SSRI nebo benzodiazepiny, ale mohou poskytnout podporu při mírnějších formách deprese.
Léky na depresi, ať už přírodní nebo na předpis, by měly být vždy kombinovány s psychoterapií. Tehdy lze dosáhnout nejlepších a nejrychlejších výsledků. Podívejme se nyní podrobněji na různé přístupy k léčbě deprese.
Léky na depresi
Antidepresiva na předpis byla poprvé uvedena na trh před více než 60 lety. Zpočátku se používala pouze k léčbě deprese, ale od té doby se jejich potenciál značně rozšířil. 14 Antidepresiva působí tak, že vyrovnávají chemické látky v mozku zvané neurotransmitery, které ovlivňují náladu a emoce.
Tato antidepresiva pomáhají zlepšit náladu, spánek a také zvyšují chuť k jídlu nebo koncentraci. Mohou nemocnému poskytnout počáteční vzpruhu, kterou potřebuje k překonání příznaků deprese. Antidepresiva nezabírají okamžitě – obvykle trvá dva až čtyři týdny, než se dostaví změna. 15
V současné době jsou nejčastěji předepisovanými antidepresivy selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jako je Escitalopram (známý také pod obchodními názvy Cipralex, Esoprex, Elicea, Estan, Itakem, Lexapro), Citalopram (známý také jako Citalec, Seropram) nebo Paretin.
Přírodní antidepresiva k léčbě deprese
Určitou úlevu mohou přinést i přírodní antidepresiva. Stejně jako u antidepresiv na předpis se výsledky u jednotlivých osob liší. Výzkum naznačuje, že některé byliny nebo doplňky stravy jsou slibné při léčbě mírné až středně těžké deprese.
Bylinky k léčbě deprese:
- Třezalka tečkovaná
- Griffonia s 5HTP
- Ženšen
- Heřmánek
- Levandule
- Šafrán 16
Z vitamínů a minerálů zmiňme vitamíny skupiny B 17 18, vitamín D 19, zinek 20, hořčík (magnézium) 21. Několik studií prokázalo, že při léčbě deprese pomáhají také aromatické aminokyseliny, jako jsou L-tryptofan, tyrosin a fenylalanin 22. Přírodní antidepresiva nejlépe fungují, když se kombinuje několik látek dohromady. Přínosná je například kombinace 5-HTP z Griffonie spolu s kvalitním hořčíkem a vitaminy B6, B2 a B12. Všechny tyto látky jsou nezbytné pro tvorbu hormonu štěstí serotoninu. Podobnou kombinaci účinných látek najdete také v přírodním antidepresivu NEURIN Sereotogen.
Probiotika v léčbě deprese
V poslední době se začalo diskutovat také o antidepresivních účincích probiotik. Probiotika jsou prospěšné bakterie, které podporují zdraví našich střev a mohou také pozitivně ovlivňovat náš mozek a náladu. Střeva a mozek jsou úzce propojeny a komunikují spolu různými způsoby. Výzkumy naznačují, že užívání probiotik může pomoci zlepšit náladu a snížit příznaky deprese a úzkosti, protože tyto dobré bakterie produkují látky, které ovlivňují mozek, snižují zánět a posilují imunitní systém.
Přestože výsledky studií vypadají slibně, účinky probiotik se mohou u jednotlivých osob lišit, protože každý člověk má jedinečný střevní mikrobiom. K lepšímu pochopení toho, jak probiotika pomáhají při depresi, je zapotřebí dalšího výzkumu.
Psychoterapie při léčbě deprese
Psychoterapie je často první formou léčby deprese. S pomocí licencovaného a vyškoleného odborníka na duševní zdraví pacient postupně identifikuje a učí se zpracovávat možné příčiny svých depresivních pocitů.
Existuje několik typů psychoterapie. Nejčastěji se používají tyto typy: psychodynamická/hloubková, interpersonální, kognitivní a behaviorální psychoterapie. Někdy se kombinují s relaxačními metodami, jako je autogenní trénink, progresivní svalová relaxace. Používá se také hypnóza. 23 Kromě toho je oblíbenou metodou meditace. Psychologové doporučují vést si deník v období, kdy probíhá psychoterapie. V jeho rámci se často odhalují aspekty problémů, které by jinak zůstaly skryté.
Cena za psychoterapii se v současné době pohybuje od 30 eur za hodinu. Ve větších městech se však cena může pohybovat až kolem 80 eur za padesát minut terapie. Psychoterapii na Slovensku hradí také zdravotní pojišťovny. Pacientovi však musí psychoterapii doporučit psychiatr a zdravotní pojišťovna proplatí pouze omezený počet hodin. To obvykle nestačí a pacient si musí psychoterapii zaplatit z vlastní kapsy.
Celková délka psychoterapie je velmi individuální. Počet doporučených sezení se liší podle stavu a typu léčby, ale většina klientů s depresí uvádí, že zlepšení pociťují již po jednom až dvou měsících. 24
Účinnost psychoterapie potvrzuje skutečnost, že u většiny lidí, kteří psychoterapii podstoupí, dochází ke zmírnění příznaků a jsou schopni lépe fungovat ve svém životě. Psychoterapie zlepšuje emoce a chování a je spojena s pozitivními změnami v mozku a těle. 25
Psychoterapie má mnoho výhod – pomáhá budovat sebevědomí, snižovat úzkost, posilovat mechanismy zvládání a zlepšovat sociální a společenské fungování. Nevýhodou psychoterapie je, že její účinky se projevují déle než u farmakologické léčby. Je také poměrně nákladná, protože ji zdravotní pojišťovny obvykle nehradí.
Závěr
Deprese je závažné, chronické onemocnění, které může ovlivnit všechny aspekty života člověka. Pokud vyvolává sebevražedné myšlenky, může být dokonce smrtelná. Je třeba si uvědomit, že lidé se z deprese nemohou dostat vlastním myšlením. Deprese není osobním selháním ani známkou slabosti. Je léčitelná a včasné vyhledání léčby může zvýšit šance na uzdravení.
Použité zdroje:
- Depresívne poruchy pri vybraných neurologických afekciách, MUDr. Radovan Hrubý, Psychiatrická klinika, Jesseniova lekárska fakulta UK a Martinská fakultná nemocnica, Martin, Neurologie pro praxi 2009; 10(2): 75–79.
- Thomsen KR. Measuring anhedonia: impaired ability to pursue, experience, and learn about reward. Front Psychol. 2015 Sep 17;6:1409. doi: 10.3389/fpsyg.2015.01409. PMID: 26441781; PMCID: PMC4585007.
- www.healthline.com
- www.mayoclinic.org
- www.medicalnewstoday.com
- www.nczisk.sk
- www.ridgeviewhospital.net
- www.sleepfoundation.org
- www.eatingdisorderhope.com
- toledocenter.com
- www.health.harvard.edu
- www.bridgestorecovery.com
- www.helpguide.org
- www.solen.cz/artkey
- www.webmd.com
- www.medicalnewstoday.com
- www.ncbi.nlm.nih.gov
- academic.oup.com
- www.jneuropsychiatry.org
- psychcentral.com
- www.jabfm.org
- nutritionj.biomedcentral.com
- dusevnezdravie.sk
- www.talkspace.com
- psychiatry.org